Co znamená schopnost přežít?

Co je to schopnost přežít - survavibility?

Podtitul mé knihy Psychologie der Eigensicherung (2002, 2012, česky Psychologie aktivní preventivní ochrany) zní „Přežití není náhoda“. Skutečně není přežití nebezpečných situací žádná náhoda. Siebert (1996) totiž poukázal na to, že se osoby, které úspěšně zažehnaly nebezpečné situace a jiné krize, vyznačují určitými znaky a strategiemi chování. Bohužel jeho výkladu chybí hlubší systematika. Proto jsem použil metodu kritických událostí (critical incidents), abych vytřídil rozhodující faktory.

Při této metodě srovnáváme lidi, kteří jednali v určité situaci úspěšně s lidmi, kteří selhali. Ve vztahu konkrétně ke zdolávání nebezpečí co tedy dělali lidé, kteří úspěšně zdolali nebezpečí? Co si při tom mysleli? A co nedělali nebo dělali špatně lidé, kteří se stali obětmi? Vyvinul jsem z toho model, který jsem nazval survivability (od slova to survive a ability) a vztahuje se k psychologické stránce přežití. Termín schopnost přežít, survivability, se totiž používá především ve vztahu ke konkrétním technikám pro přežití v divočině, v oblasti vojenství, pro přežití na válečných lodích atd. Ale kupodivu se nikdy nezkoumala psychologická stránka přežití.

Survivability zahrnuje tři oblasti:

1. Oblast psychologických procesů/rozdílů osobností, přesné vnímání situace, zvládání stresu atd

2. Správná strategie „oko za oko, zub za zub“, která sestává ze dvou pravidel:
1. Buď v zásadě přátelský a spolupracuj
2. Ale jakmile jedná druhý agresivně nebo nekooperativně, ihned se postav na odpor. Jakmile jedná opět kooperativně, buď také opět kooperativní.

Dva špatné protichůdné způsoby chování lehce spouští násilí – nevlídnost/agrese, ale často i pravý opak. Kdo se zdá slabým, je často napaden lidmi, připravenými útočit. Respekt vyvolává jen ten, kdo je přátelský, ale dokáže se bránit.

Ukázat respekt a sám ho vyvolávat je totiž důležitá součást zákonu ulice (Code of the street) a důležitý faktor přežití v kulturách cti.

Thompson (1999, str. 65) píše: „Psychologie hraje v pouličním boji velmi důležitou roli. Protivníci si musí pokud možno myslet, že strach neexistuje, že necítí bolest a jsou neporazitelní. … U dveří a především v centru města Coventry závisí tvůj život na respektu, který před tebou mají ostatní. Hodná většina tě respektuje, protože jsi gentleman, zlá menšina ale jenom, když umíš dobře bojovat. … Všichni, ať dobří nebo špatní, ztratí nevědomky respekt před někým, kdo někomu po první ráně nastaví i druhou tvář.“ (Thompson, 1999, str. 117)

3. Oblast jednání podle mentálního Juda. Pro konkrétní aplikaci survivability do praxe použiji termín mentální Judo. Že vzhledem k nepřehlednému počtu bojových technik v Japonsku a na celém světě v následujícím výkladu použiji právě pojem Judo má rozličné důvody:

1. Také lidé, kteří neprovozují žádný bojový sport, si pod tím dokáží něco představit.
2. V Judu existuje něco jedinečného – kdo se učí Judo a jeho varianty, učí se nejdřív systematicky odpovídajícím způsobem padat. Tato výuka padání je proto důležitá metafora, názorný obraz, protože je důležité nebýt zoufalý a neztratit kontrolu nad situací, když věci neběží správným směrem, když je člověk v krizi, když se nachází v nebezpečí nebo po porážce. Člověk se musí jako v Judu naučit měkce dopadnout a opět vstát. Proto je také důležité očkování proti stresu!

Mentální Judo sestává ze tří stupňů:
1.stupeň
Před tím, než se neagresivní stav převrátí v násilnou situaci – aktivní preventivní ochrana:

  • Neverbální a verbální signály sebejistoty. Kdo vystupuje sebejistě, je méně často napadán.
  • Radar na nebezpečí – Strach nebo unáhlená interpretace např. nějakého blýskajícího se předmětu jako nože by mohla ovlivnit přiměřené vnímání nebezpečí. Posouzení situace s nevzrušenou ostražitostí je možné díky předchozímu si osvojení schopností řešit problémy, které vedou k pocitu kontroly nad situací, a tím zamezí výskytu strachu.
  • Připravenost k reakci
  • ​Jednat s odhodláním – např. váhání policistů jednat v kritické situaci by mohlo vést ke zraněním nebo dokonce k jejich smrti.

2. stupeň
V průběhu krize (při přestřelce atp.) – překonání fází krize díky:

  • Předchozímu očkování proti stresu (předchozí duševní příprava na nebezpečné situace)
  • Vyvolání automatických postupů chování

3. stupeň
Při těžkých zraněních a ohrožení života

  • Aktivace psychologického imunitního systému sestává konkrétně z myšlenek na důležité bližní, zlost na pachatele apod., abychom zabránili pocitům a myšlenkám bezmoci a beznaděje a motivovali k život zachraňující aktivitě.
  • Krok za krokem jednání k uniknutí z krizové situace

Jak lze získat schopnost přežít (survivability)?

Ve své knize "Karate" líčí Nishiyama a Brown (1960) psychologické a jiné procesy, které asi platí nejen pro bojové sporty, ale i pro všechny potencionální nebezpečné situace. Argumentují takto: „Protože karate obsahuje přímý kontakt mezi dvěma a více lidskými bytosti, hrají psychologické faktory důležitou roli. V mnoha případech vyhraje psychicky silnější osoba. Dokonce, i když je sama tělesně slabší.

Nishiyama a Brown (1960) nejdřív zmiňují dva pojmy, které vyučovali klasičtí mistři bojových umění. Oba se vztahují k chování, jaké je skutečně důležité, pokud čelíme skutečnému nepříteli. A jsou základy radaru na nebezpečí:

Mizu no kokoro – mysl jako voda
Mizu no kokoro se vztahuje na nutnost uklidnit mysl, podobně jako hladina nehybné vody. Tuto metaforu lze rozvést – klidná voda zrcadlí přesně stejný obraz všech objektů, které se nachází v jejím okolí. Pokud se duše nachází v tomto stavu, lze protivníka psychologicky správně odhadnout, přesně rozpoznat jeho pohyby. Na druhé straně, pokud je hladina zvlněná, bude obraz, který odráží, pokřivený. Tato analogie znamená, že pokud je mysl ovládána subjektivními představami (strach nebo povýšenost), nelze odhadnout záměry protivníka, rozpoznat jeho útok a lehce se nechá překvapit.

Tsuki no kokoro – mysl jako měsíc
Tento pojem znamená nutnost si být stále vědom komplexnosti protivníků a jejich pohybů, stejně jako měsíc, vrhající své světlo stejnou měrou na vše v dosahu. Mraky, které zakrývají měsíc, odpovídají nervozitě nebo rozptylování, které ruší správné chápání pohybů protivníka.

Takový stav mysli je základem klidné bdělosti. V nebezpečné situaci je totiž takové odosobněné myšlení nutné. Kdo myslí jenom na svoji vlastní osobu, na vlastní osud, je rozptýlen a dostane strach. Proto je důležité, aby v nebezpečných situacích byly myšlenky (tedy vnitřní monolog) orientované na splnění úkolu a nikoliv na vlastní já. Jeden japonský mistr šermu to vyjádřil takto: „Když tváří v tvář smrti zapomeneme na život, na smrt i na nepřítele, když jsou myšlenky nehybné a my jsme osvobozeni od pohnutek vědomí, když se spontánně odevzdáme přirozenému toku vlastních vjemů, budeme nezávislí na každé proměnlivé situaci a nerušeni ve svých reakcích. Možná také, když se člověk nachází uprostřed velkého počtu protivníků a seká vpravo vlevo, protože…mysl je klidná, nevkrade se jediné zakolísání. To je celé tajemství umění šermu.“ (Kammer 1969, str. 77)

Nishiyama a Brown (1960) poukazují i na nutnost připravenosti k reakci a rozhodného jednání. Říkají, že pomocí tréninku karate (a pokud bude tato vědecká teze potvrzena, platí to přirozeně i pro další druhy bojových sportů) lze rozvíjet tyto psychologické faktory sportovních a reálně násilných interakcí.

Dr. Uwe Füllgrabe, Hann. Münden

 

Zdroj: Magazin WING TSUN WELT, číslo 37,  str. 119-120,
„Was bedeutet „Survivability“?“
Překlad: Jitka Vojáčková
Grafická úprava PDF: Jiří Fictum